Vydejte se Šanderovou ulicí proti proudu potoka, po levé straně narazíte na statek U Žabků. Na domě je umístěna pamětní deska.
Začátkem října začalo gestapo s rozsáhlou zatýkací akcí, v jejímž důsledku bylo třeba přesunout vysílání na nové útočiště, které zprostředkoval člen Obrany národa František Markalous. Pozdě večer, 6. října 1944, tedy na náměstí v Žamberku z nákladního automobilu vystupuje Josef Šandera s radiostanicí Marta v doprovodu poručíka Josefa Hýbla – Brodeckého a přesouvají se do osady Polsko. Zde jim úkryt poskytuje rodina Rudolfa Žabky – společně s ním i statečná manželka Božena a syn Ladislav. O dva dny později k Žabkovým dorazil i radista Josef Žižka, a tak už 9. října mohla být odvysílána další depeše pro Londýn:
3. října zatčeny rodiny: Václ.Vachka, Baldova, dále Fr. Klíma: Trutnovský z Nechanic, Čermák z Jaroměře, všichni pracovníci dom. organisace a mnoho jiných. Moje osoba je Gestapu plně známa na základě předchozích fotografií, které jsou nyní ukazovány všem i neinformovaným. Lidé snad přiznávají, že mne znají, což může mít značné důsledky…
Ze stejného místa byla 14. ledna 1945 odvysílána i depeše poslední. Zradou konfidenta gestapa a bývalého parašutisty výsadku Glucinium Vítězslava Lepaříka přišlo gestapo na žambereckou stopu a 16. ledna 1945 dům obklíčilo. Josef Šandera vyhodnotil situaci jako bezvýchodnou a střelil se pistolí do hlavy. Rána ale nebyla smrtelná, a tak byl gestapem pod falešným jménem František Drbola převezen do královéhradecké nemocnice a zde operován. Zemřel o necelé dva měsíce později, 9. března, aniž by cokoli prozradil. Josef Žižka byl sice zatčen a odvezen do Prahy, ale o dva dny později se v cele Pankrácké věznice oběsil. Manželé Žabkovi byli také zatčeni a po výsleších v Hradci Králové převezeni do Terezína. Válku přežili. Syn Ladislav při zatýkání utekl a do konce války se skrýval u příbuzných v nedalekém Pěčíně.